Zastavení s Rúmím

Nedávno jsem si uvědomila, že člověk občas zapomene na to, co měl vždycky rád. Když jsem byla malá, měla jsem ráda básně, chodila jsem i recitovat. Uplynulo hodně času od doby, kdy jsem naposledy držela básnickou sbírku v ruce. Rozhodla jsem se, že je čas to napravit.

První, kdo mi přišel na mysl byl Rúmí. Mezi jogíny jsou oblíbené jeho citáty a už dlouhou dobu si pohrávám s myšlenkou, že by bylo fajn si od něj něco přečíst.

Začala jsem googlit a jako vždy jsem čekala, až mi vnitřní hlas napoví, která kniha je teď pro mě ta pravá. Bohužel v češtině toho zatím moc přeloženého není, ale v angličtině je naštěstí dost velký výběr.

Vybrala jsem si Rumi’s Little Book of Life. The Garden of the Soul, the Heart, and the Spirit.

Volně přeloženo je to Rumiho malá kniha o životě. Zahrada pro duši, srdce a Ducha. Kniha je souborem 196 básní. Je to krásná knížka plná myšlenek, které jsou nám stále blízké i dnes. Ráda bych se s vámi o pár takových zamyšlení podělila, ale nejdříve něco málo o autorovi.

Molana Džalal-oddín Mohammad Balchí přezdívaný Rúmí, žil v letech 1207-1273. Byl to perský básník, právník, islámský učenec, teolog, učitel súfismu v období islámského zlatého věku. Narodil se v Persii na území dnešního Afghánistánu a zemřel v turecké Konyi. Na jeho pohřeb prý přišly davy lidí, a to bez ohledu na národnost a vyznání.

Jeho nejvýznamnější dílo se jmenuje Masnaví, jde o velkou poému o 45.000 verších rozdělených do šesti knih.

Dočetla jsem se také, že psal o tom, že Země se otáčí kolem Slunce. Jen pro upřesnění Koperník, který je známý svým heliocentrickým učením žil mnohem později 1473-1543. Rúmí se také zmínil, že při rozbití atomu v něm nalezneme zmenšeninu sluneční soustavy. To je prostě úžasné!

A teď už pár zastavení inspirované Rúmího knihou:

„Netruchlete nad minulými radostmi. Určitě se opět objeví v jiné formě. Radost skáče z místa na místo a mění formu.“

V životě se neustále něco mění a nic netrvá věčně. Lehce se to čte, ale někdy moc chceme, aby vše zůstalo tak jak to je. Nedá se nic dělat. Život je změna a změna je život. Je třeba se radovat z nových radostí, které přichází, jinak se může stát, že ulpíme na něčem, co už není a nové radosti nám proklouznou mezi prsty. A to by byla škoda.

„Spoléhejte se jen na své srdce.“ 

Víte, že srdce ze všech orgánů v lidském těle generuje největší elektromagnetické pole? Je prý tak silné, že se dá naměřit několik kroků od vašeho těla. Jeho vliv na ostatní orgány a buňky v těle je veliký. Kdo má tedy hlavní slovo mozek nebo srdce?

„Naše tělo je dům pro hosty. Každý den někdo nový přijde. Přivítej zdvořile všechny hosty. Pokaždé, když myšlenka vstoupí do Tvého srdce, přivítej ji jako váženého hosta, protože Tvoje hodnota se projevuje myšlenkami, kterými se necháváš unášet.“

Moc ráda tak pracuji se svými emocemi. Všechny emoce zdvořile přivítám a vyslechnu. Nemá smysl rozlišovat krásné emoce a ty méně krásné. Všechny jsou poslové. Učí nás poznat sami sebe a ukazují nám cestu. A někdy nás ty méně šťastné emoce dokážou posunout hodně dopředu.

„Bez běsnění bouřky by slunce rostliny spálilo. Buďte vděční za všechno, co přichází, dobré i to špatné, něboť by to mohl být dar z pokladnice Ducha, který přinese naplnění vaší nejtajnější touhy.“

Je to těžké, moc bychom chtěli jen ty šťastné okamžiky a zkušenosti. Ale život by bez té druhé strany mince nebyl kompletní. Něco by nám chybělo. Přijetím věcí, tak jak jsou nevedeme boje, které nás mohou někdy zničit mnohem více než to, co nám život přináší.

„To, co vidíš ⎯ ať je to krásné nebo ošklivé ⎯ je tvůj odraz.“

Život nám nastavuje zrcadlo v mnoha situacích. Někdy to vidíme jasně a někdy si to ani neuvědomíme. Myslím, že pokora, pochopení a vděčnost nás vždy udrží na té správné cestě i když nevidíme, co se nám právě v daný okamžik zrcadlí.

„Člověk je jako voda v řece. Když je rozvířená, nevidíš poklady a perly, které leží na jejím dně. Neviřte vodu, když chcete vidět odraz měsíce a hvězd. Duše člověka je jako vzduch, když je plný rozvířeného prachu, slunce bude zastřené.“

Pokud máme v hlavě nastavený špatný myšlenkový program, víří se úplně vše: naše myšlenky, naše emoce, naše vnímání sebe samotných. Nalézt svůj vnitřní klid je jako zklidnit rozvířenou hladinu vody a nechat sednout prach, co létá vzduchem.

„Lidé často hledají výživu venku, ale moje pochází zevnitř.“

Honíme se za nejrůznějšími lákadly, co život nabízí: za tituly, dobře znějícími funkcemi v práci, krásnými domy, značkovými auty. Naplnění a štěstí nám ale přinese úplně něco jiného.

„Falešná slova ruší srdce, jen pravda přináší vnitřní klid.“

Být upřímný sám/sama k sobě přináší obrovskou úlevu, poznání, pochopení a vnitřní rovnováhu. Upřímnost není je o tom říkat pravdu, ale také o tom, dovolit si být sám/sama sebou ať jste sami, nebo mezi lidmi. Jak vám to jde s vaší upřímností?

Přeji vám všem krásný den

 

 

 

Hana Bartošová
„Miluji léčení zvukem (sound healing) a řadu let provázím jógou. Pomáhám lidem objevit jejich osobní sílu a pomocí terapeutických nástrojů obnovit vnitřní rovnováhu a sebeléčebný proces. Ukáži Vám, cestu k Vaší józe a nastolení vnitřního klidu.“ Můj příběh si přečtěte zde
Komentáře